Aktuality

pondělí, 21.03.2022

Vít Kopecký

Předem se pravidelným čtenářům omlouvám za dlouhou odmlku mezi jednotlivými rozhovory. Ale dostat se k této starší generaci nohejbalistů a ještě s nimi (většinou telefonicky) udělat rozhovor, patří do kategorií složitějších, než mě na začátku napadlo. Na druhou stranu, když už k tomu dojde a vy slyšíte lidi jako je Vítek vyprávět a vyprávět, tak mě kromě těch příjemných pocitů z představ a vzpomínek na tu dobu napadají hned dvě otázky. Pamatuje si takhle dobře a s přehledem všechno, nebo alespoň jiná témata než je nohejbal? A byla ta doba směrem k nohejbalu opravdu tak krásně jednoduchá a prostá? Ze slov pár posledních zpovídaných, kteří patří zhruba do stejné generace, to vypadá, že ano. A po rozhovoru s Vítkem mám nutkání být o tom přesvědčen. Úspěšný trenér, pamětník, bývalý funkcionář a především pan hráč - Vít Kopecký.

čtvrtek, 20.01.2022

Jiří "Suky" Soukal

Nohejbal se postupem času tak proměnil, že když teď dělám rozhovor s někým, o kom jeho spoluhráči a kamarádi tvrdí, že patřil mezi nejlepší v republice, že měl kopací dar od boha a že jeho servis nikdo jiný neměl a dokázal ním udělat několik bodů v setu, rád bych se do této doby vrátil a viděl to vše na vlastní oči. Porovnat si tu krásu tří dopadů, nahazování na bloku, skákané háčky na úrovni, která v té dané nohejbalové éře byla ta nejvyšší. Štafeta nohejbalových osobností nás za jedním takovým hráčem a výrazným zástupcem své nohejbalové doby opět zavedla. Hezky se už nějaký ten měsíc pohybujeme ve vodách bývalých nohejbalových harcovníků, co vyrostli na osadách, kopali do míče v každé volné chvíli a dávali nohejbalu opravdu vše. A minimálně v dalším rozhovoru v nich ještě zůstaneme. Tohle je Jirka "Suky" Soukal. A komu předal štafetu?

čtvrtek, 20.01.2022

Nohejbalista roku

Na trůn se vrací Pospíšil

pondělí, 27.12.2021

Stanislav Jirchář

Další ze zástupců třídopadové éry, který žil pro nohejbal a věnoval mu svého času veškerou volnou chvíli. Tato doba "nespěchání" a oddanosti pohybu, přesněji nohejbalu, musela být stejně krásná. Stanislava jsem opět neznal. Ale stejně jako spoustu předešlých zpovídaných hráčů z jeho éry, mě přesvědčil o tom, že historie našeho sportu je psaná radostí ze hry, přátelstvím, správnou rivalitou a absolutní oddaností nohejbalu. Hezky se tyto rozhovory píšou. Člověk má chuť se na chvíli zastavit a zkrátka jen poslouchat (číst)... Nohejbalový cestovatel, obrovský srdcař a další skvělý sportovní parťák - Stanislav Jirchař

středa, 15.12.2021

Korejská mise - poslední video, poslední článek

Ve středu dopoledne se z ranveje ruzyňského letiště v Praze odlepilo letadlo, na jehož palubě jste mohli řadu známých tváří. Český nohejbalový reprezentační výběr se v den státního svátku vydal na dlouhou cestu přes Mnichov do Jižní Koreje vstříc čtrnáctidennímu exotickému dobrodružství. Hlavní cíl atraktivní mise? Dva turnaje v jokgu a propagace nohejbalu ve východoasijské zemi.

pondělí, 15.11.2021

Santoška, Modřice a zase Modřice.

Čtvrteční sváteční den byl zároveň i svátkem nohejbalu, neboť v Praze, v UNYP aréně na Podvinném mlýně, se po roční pauze konalo celodenní nohejbalové superfinále.

pondělí, 15.11.2021

Ladislav Ivanecký

Rozhovor se slovenským (bývalým) hráčem to nebyl zdaleka první. Přesto jej s těmi všemi předchozími rozhovory se zástupci nohejbalové obce našich východních bratrů něco pojilo. Byla to obrovská pokora, velice milý zájem a především slušnost. Laca jsem poprvé spatřil na archivních videích při obrovské řežbě ve finále dvojic v roce1994 v Košicích. A kromě toho, že z něj čišila obrovská bojovnost a zarputilost, říkal jsme si také, že ten člověk má ránu jak kůň. Rád bych věřil, že mu obě vlastnosti přetrvaly až do dnešních dní. Dlouholetý slovenský reprezentant, vášnivý nohejbalista, ale především pokorný a slušný člověk. Tady je...Laco Ivanecký!

neděle, 31.10.2021