Některé známe díky jejich umu na hřišti, někteří si naši pozornost vysloužili díky sympatickému vystupování mimo něj, o některých víme, že rádi kopnou zlomenou pod sebe, obstřelí blok, nebo nedají obraně šanci šlajzovanou patou. A o některých nevíme nic. Co dělají, čím se živí, jak sledují a vnímají nohejbalové dění, aktuality a i události nohejbalově minulé? A proč vlastně zrovna nohejbal? I proto zde máme projekt Humans of nohejbal, který by vám měl naše nohejbalisty více představit.
Jiří, byl jste vybrán jako další Nohejbalová osobnost do naší rubriky, a to Žateckým patriotem a vypravěčem, Pavlem Filem. Pojďme si na úvod rozhovoru říci, co vás s Pavlem pojí a proč myslíte, že si vybral právě vás?
Pavel je člověk komunikativní a velmi společenský. Naše společná nit byla navázána tím, že narukoval do Písku jako voják základní služby coby sportovec – nohejbalista a já byl trenér. Ihned po začlenění do mužstva se stal jeho tahounem a vůdčí osobností (po sportovní i společenské stránce).Tyto vlastnosti každý trenér dovede ocenit a tím mezi námi vznikl i kamarádský vztah. Který trvá až do současné doby.
Ještě trochu předběhnu Pavlovu otázku, kterou vám v rámci naší rubriky položil, a na kterou později navážeme. Vy jste totiž byl jistou dobu voják z povolání. A dokázal jste v místě, kde jste sloužil, zkoncentrovat velké množství kvalitních hráčů, ze kterých jste v určitou dobu udělal vlastně nohejbalové profesionály, a se kterými se vám poté podařilo dosáhnout skvělých výsledků. Můžete to našim čtenářům trochu osvětlit?
Tato stať bude spíš pro „letité“ hráče, protože je to víceméně historie (80léta minulého století). S trénováním jsem začal v roce 1981. Tehdy se hrál v Písku KP a družstvo bylo tvořeno zpola civilními hráči a zpola vojáky. Mojí vizí bylo dostat Písek do nevyšší soutěže a postavit to výhradně na „záklaďácích“. To se nám podařilo v r.1984, především zásluhou Jana Hoška, Pavla Fily a Roberta Neumana. Tím jsme se posunuli o level výš a byl o náš oddíl značný zájem. Postupně přicházeli hlavně kvalitní hráči pražských oddílů, takže o ligu jsme neměli starosti. Potom přicházeli skupinky z oddílů Dolní Benešov, Žatec, Plzeň, K.Vary, Loko ČB, Košice, Jihlava vždy doplnění o vynikající jedince (Ivanecký, Nadymáček, Fritz …). Na soupisce družstva bylo každý rok okolo 15 hráčů. Takže pro mě jako trenéra nebyl problém vybrat vždy to nejlepší. V roce 1988 jsme sestoupili z ligy ale hned v následujícím roce jsme se zase vrátili. Tehdy se na velmi dobrých výsledcích podíleli hlavně Bláha, Nadymáček a Fritz (mistři ČSSR dvojic).
Musím se zde zmínit o značné podpoře našeho oddílu - tehdejších členů předsednictva nohejbalového svazu, kteří byli velmi rádi, že talentovaní dorostenci mají i v době voj. zákl. služby možnost trénovat i hrát nohejbal na nejvyšší úrovni. Mojí úlohou bylo vytvoření co nejlepších podmínek pro tuto sportovní činnost. A nesmím zapomenout na Otu Potůčka, který byl vedoucím mužstva a zároveň kustodem, bez jeho pomoci by určitě vše pokulhávalo.
Sportovní činnost oddílu zanikla současně s rušením vojenských posádek a to se týkalo také Písku (1992).
V návaznosti na předchozí otázku a vaši odpověď je teď na řadě otázka, kterou vám položil Pavel Filo. "Zdravím Tě Jiří. Dalo by se spočítat, kolik budoucích mistrů od ČR až po mistry Světa prošlo oddílem za Tvého působení? Který s Tvých svěřenců byl TOP?"
V předchozím odstavci uvádím několik jmen. Omlouvám se těm, které jsem nejmenoval. To souvisí i s Pavlovou otázkou. Kolik budoucích Mistrů ČR, ČSSR a Mistrů světa prošlo naším oddílem? Celkový počet hráčů určitě přesahoval 100 a těch mistrů mohlo být 10-15. Nejvýrazněji se i v Písecké veřejnosti zapsali hráči Jan Hošek, Laco Ivanecký a Miroslav Fritz.
Málokomu se vyhne otázka o jeho vlastní nohejbalové historii a začátcích. Vždyť právě tam se začíná psát nohejbalový příběh každého z nás. A právě na tyto začátky se tak příjemně a rádo vzpomíná. Proto ani u vás neudělám výjimku a zeptám se - jak jste se k nohejbalu dostal a jaká je vaše nohejbalová minulost?
Jako dorostenec jsem hrál rekreačně i turnajově na Slovensku (Trenčín, Piešťany Nové Město n, Váh.). Příchodem do Písku jsem hlavně s Přemkem Profousem objížděl různé turnaje (dlouhodobé soutěže ještě nebyly organizované). No a když začala fungovat Dukla Písek-nohejbal, tak jsem si s klukama rád rekreačně kopl.
Je evidentní, že nohejbal byl vaší obrovskou vášní. Co člověka motivuje a přivede k takové lásce a věrnosti? Jsou to úspěchy, radost z pohybu, parta lidí, vášeň pro sport...? Proč jste dokázal nohejbalu tolik dát a obětovat?
Rád jsem pracoval s mladými ambiciozními sportovci, kteří chtěli něčeho dosáhnout a dělali pro to vše. Nebylo je třeba do přípravy nutit, vážili si vytvořených podmínek a na hřišti vždy chtěli dosáhnout co nejlepších výsledků. Poklesky samozřejmě byly ale jak uvedl Pavel, vždy jsme to vyřešili ku prospěchu věci.
Již zde zaznělo, že jste byl nějakou chvíli povoláním voják. Čemu dalšímu jste se ve své profesní kariéře věnoval nebo stále věnujete?
Já jsem jako voják také skončil poměrně brzy po zániku oddílu (1994). Stal se ze mě učitel tělocviku a odborných předmětů na střední škole a tak mám možnost porovnávat sportovní a atletickou připravenost dříve a dnes. Pro dnešní juniory to nevypadá moc příznivě.
Sledujete ještě stále nohejbal? Ligové soutěže, či dění na mezinárodní scéně? Nedávno proběhlé MS juniorů?
Nohejbalové soutěže sleduji jen zřídka, rád se podívám na nohejbalové turnaje či mistrovské zápasy v televizi, kde moji bývalí svěřenci vystupují již v roli vedoucích oddílů či jako trenéři (mám z toho dobrý pocit). Občas pořádají moji bývalí hráči různá setkání.
Děkujeme vřele za váš čas Jiří. Otázka poslední, ale nezbytná. Ke komu poputuje další označení "Nohejbalová osobnost" naší rubriky? A využijete možnost položit dotyčné osobnosti otázku?
Vybral jsem si již zmiňovaného Ladislava Ivaneckého (což byl i tip Pavla Fila - pozn.redakce). A má otázka k němu zní: "Tvá vzpomínka na Duklu Písek, Laci?"
Díky Jirko!
Rozhovory s ostatními osobnostmi naleznete v sekci Aktuality - Humans of Nohejbal
Článek o vojenských a policejních oddílech z Nohemagazínu ZDE