Když jsem díky Anetině volbě začínal komunikaci s Ondrou Vítem, větřil jsem srandičky a i nějakou tu záludnost. Ani v jednom jsem se nemýlil. Ostatně Ondrova předposlední věta rozhovoru, "Doufám, že se Ti povede přesvědčit Milana (Dráždila) anebo bráchu", dávala tušit, že budu muset zapojit všechny své přesvědčovací metody. U Milana nezabraly a já tudíž s Ondrou prohrál panáka. Ale myslím, že Ondra věděl, že ho v tomto případě výhra nemine. Na druhou stranu nutno zmínit, že Milan byl velice slušný, vysvětlil mi své důvody, proč o "publicitu" nestojí a pronesl i pár vět k tématu - nohejbalu. A musím říct, že je veliká škoda, že jsem ho nepřesvědčil. Tento génius nohejbalových kurtů, jak jej nazval sám Ondra Vít, by měl co říct a cítil jsem, že by to byl velice bohatý rozhovor. Jal jsem se tedy přesvědčovat jeho bratra, Petra, a po chvíli jsem přesvědčil tak akorát sám sebe, že rubrika tímto končí. Neboť i on byl velice rezervovaný a zprvu nedostupný. Po udělení pár podmínek však svolil a i díky tomu vznikl rozhovor, který mi potvrdil vysokou iteligenci obou bratří, ale především Petrovo velké srdce, slušnost a pokoru. Díky za to! Tohle je Petr Vít, mimochodem famózní lezec a samozřejmě i nohejbalista.
Petře, vítám tě v naší anketě. Přizval tě do ní tvůj bratr. Asi tušil, jak dopadne přesvědčování Milana Dráždila, neboť ho zná velice dlouho a velice dobře. Nutno hned v úvodu zmínit, že Milan byl velice slušný a vlastně velice skromný a pokorný. Jeho hlavní argument byl, že by se v druhu této publicity necítil patřičně. Přitom jen těch pár minut rozhovoru s ním bylo tak zajímavých a poutavých, že jsem si jist, že by rozhovor s ním patřil k těm nejzajímavějším a že by ho hlavně velké většině představil jinak, než jak se Milan (někdy) prezentuje. Tvůj bratr ho doslova vychválil do nebes. I ty Milana dobře znáš, Petře. Proto má první otázka směřuje právě k němu. Mohl bys nám o něm říct něco do té míry, abychom nejlépe nenarušili jeho hranice soukromí? A tušíš proč je v této oblasti tak zásadový a uzavřený?
Někteří lidé mají rádi svoje soukromí, Milan bude jedním z nich. Ne každý člověk má rád publicitu. Plně ho v tomhle směru chápu.
Řeknu o něm jen to, že je to jeden z mála nohejbalistů, kteří hrají hlavou a k tomu aby podal nějaký lepší výkon je u něho nutná interakce s diváky nebo protihráči. Herně vím, že si např. ve vrcholovém singlu na republikovém poli střídala vedoucí pozice po dobu pár let tři jména a to Tirpák Jos., Milan a Bubniak. Bude to otázka osobnosti, kterou pro ty, co ho znají, určitě nesympatickou nemá.
Každé zpovídané osobnosti se ptám na jeho začátky a nohejbalovou historii. Tu vaši nám Ondra už vykreslil a věřím, že tvá verze by se příliš nelišila. Proto se tě zeptám spíše na nohejbalovou historii regionu, ze kterého pocházíš. Vybavíš si nějaká jména, která máš s nohejbalem spojena od tvého úplného začátku? Někoho, ke komu jste vzhlíželi, byl vaším vzorem a proč?
Samozřejmě v Žatci hrálo spousta výborných talentů, ať už rodáci nebo z jiných měst. Nevyjmenuju zdaleka všechny, ale vybavila se mi zejména dvě jména o kterých jsme slýchávali legendy a to Pavel Filo a Podrabský. Byla to doba, kdy byl v Žatci pořádán jeden z největších turnajů "o Chmelovou Šišku" a tuším, že z příběhů zejména od Pavla Fila, sem na něj jezdily týmy z celého Československa. Z té trochu mladší generace je nutné zmínit jména jako Novák, Vais, Jančík, Kopecký a z Mostecka pak Perůtka, Horáček, Vonderka. Jmen je hodně.
Další otázka bude totožná s tou, kterou ve svém rozhovoru dostal také tvůj bratr. Těším se na porovnání odpovědí :) Máš bratra, který se nohejbalu také věnuje. Společně s ním jste mimo jiné mistři ČR ve dvojicích. Je to výhoda mít za sportovního parťáka právě sourozence? Není to spíše podnět k více rozepřím?
Napíšu jen o těch výhodách. Výhodou je bezesporu fakt, že se známe a víme o sobě, co dovedeme. Taky vidím výhodu v tom, že tovární nastavení máme oba zacíleno fixně na to, nechat na hřišti maximum a máme chuť vyhrávat. I když se to samozřejmě ne vždy povede, jelikož konkurence je kvalitní. Výhodou to pravděpodobně bude, jelikož, když je člověk v žákovském/dorosteneckém věku, tak má na každý den tréninku parťáka. Hádky a pře, které jsou s tím spojeny jsou spíš otázkou na lepšího psychologa.
Ondra se zmínil, že dostal řadu nabídek na přestup do jiného oddílu. Jak to bylo nebo je s možností přestupu u tebe? Přece jen jste pilíře vašeho družstva - univerzální hráči, které potřebuje každý oddíl.
Ač o mě byl menší zájem, tak nějaké nabídky byly. Nicméně má odpověď byla vždy stejná. Odchod bratra byl každým rokem nejistý a dobře jsem si uvědomoval, že to tu jinak skončí, tak jsem vždy poděkoval a řekl, že zůstanu v Žatci.
Byli jste vedeni ke sportovní všestrannosti. Které sporty ti vydrželi do dnešní doby?
Ano byli jsme k tomu vedeni od malička, že jeden sport je málo. Vystřídali jsme toho spoustu ale nohejbal se u mě pořád držel a drží, ale netuším jak dlouho ještě bude. Sporty kterým se věnuju více jsou skalní lezení, skijoring a i nohejbal, když je potřeba. Rekreačně toho bude víc.
Působíš takovým pohodovým až laxním dojmem. Přemýšlíš občas, kam se bude nohejbal posouvat a třeba vyvíjet? Nebo to bereš spíše tak, že až sám hrát nebudeš, půjdeš se občas podívat na nějaký zápas nebo turnaj...nebo nohejbal třeba odstřihneš úplně?
Snažím se brát věci jak jsou v tu danou chvíli, každým rokem se asi zhoršujeme. Nohejbal v dnešní podobě je jiný, než ten, co býval za éry Pepy Tirpáka a jemu podobných. Dneska všichni skáčou - dokonce i Zruč Senec s tím začala, no a s tímhle dravějším pojetím hry se drží krok hůře. Tenhle "nový" nohejbal, který mě ale také baví, mi jednou bude chybět míň, než by mi chyběl ten starší.
Děkujeme za tvůj čas Peťo. Otázka poslední a nezbytná. Vlastně otázky dvě: Komu předáš štafetu naší ankety? A neříkej prosím Milana Dráždila :) A na co se dotyčné osoby zeptáš?
Snad se čtenáři nebudou zlobit, ale zůstal bych ještě jednou v Žatci. Vím jistě, že jednu osobu to určitě potěší a tuším, že na každou jeho odpověď to bude chtít novou stránku. Ta osoba je Pavel Filo ze Žatce a zajímalo by mě jak vnímá vývoj nohejbalu on a to jak po herní stránce tak obecně.