Některé známe díky jejich umu na hřišti, někteří si naši pozornost vysloužili díky sympatickému vystupování mimo něj, o některých víme, že rádi kopnou zlomenou pod sebe, obstřelí blok, nebo nedají obraně šanci šlajzovanou patou, a o některých nevíme nic. Co dělají, čím se živí, jaký seriál si rádi před spaním pustí a jestli je pro ně vepřo knedlo zelo „prasárna za odměnu”, nebo dají přednost špagetám s kečupem? I proto zde máme projekt Humans of nohejbal, který by vám měl naše nohejbalisty více představit.
Nabitý nohejbalový podzim se před listopadovým MS mužů v Kluži na chvilku zastavil a po víkendovém MČR jednotlivců v Nymburce dostává opět prostor naše rubrika o nohejbalových osobnostech. A kdo jiný by nám mohl tuto podzimní část zahájit lépe, než univerzál s bohatou hráčskou i reprezentační kariérou?
Ti co rubriku sledovali si jistě pamatují, komu poslední zpovídaný, Michal Nepodal, pomyslnou štafetu předal.
A tak začne i naše první otázka Vladimíre. Proč zrovna ty? Tušíš proč si Michal vybral právě tebe?
S Michalem pocházíme ze stejného města a odehrál jsem s ním i několik nohejbalových sezón v Horažďovicích, vídáme se i mimo nohejbalové dění. Michal vlétl kdysi do Horažďovic se svým nezaměnitelným nohejbalovým stylem z okresního přeboru, postupně se vypracovával, svým nadšením a zarputilostí se dostal až do extraligového Šacungu, kde jsem dříve také hrával, tak možná proto předal štafetu v této anketě mně.
Sleduješ naši rubriku? A pokud ano, dozvěděl jsi se něco zajímavého na některého ze tvých nohejbalových kolegů, osobností?
Ano sleduji. Vzhledem k tomu, že jsem z dosud osmi dotázaných osobností se šesti v minulosti hrál nohejbal jako spoluhráč v různých ligových týmech, je pro mne zajímavé si přečíst, jak se dnes mají, co dělají a jak na nohejbalové dění nahlíží oni.
Ve veřejném nohejbalovém prostředí už se nějakou dobu nepohybuješ. Vidět moc nejsi. Přesto věřím, že nohejbal sleduješ a mas ho v povědomí?
Byl jsem vidět poměrně dlouhou dobu, zkusil jsem to spočítat a bylo to přesně 21 sezón a už to stačilo. Loňská prvoligová sezóna v Horažďovicích byla poslední. Ligový nohejbal sleduji poměrně poctivě a to jak výsledky jednotlivých týmů, tak i nohejbalové dění mimo antukové kurty, které se mi nelíbí, a přijde mi bez rozumné vize a jejího naplňování. Zdá se mi, že nohejbal mohl být za ta léta úrovní úplně mezi jinými sporty. Někomu se to nemusí líbit, ale teď se neblíží nohejbal vysílacím časem v televizi ani závodům koňských spřežení, stejně tomu bylo i dříve a to je špatně. Kromě superfinále, přenosů na kanálu youtube a nohecmagazínu, nevidím posun vpřed.
Sledoval jsi letošní superfinále? Mohl by jsi ho zhodnotit?
Sledoval jsem superfinále ve zrekonstruované restauraci v Habeši, která je vedle "bývalých nohejbalových extraligových kurtů" ve Strakonicích a musím říct, že se zde hodně nahlas fandilo Vsetínu. Řekl bych, že projekt superfinále má jako jeden z mála pro prezentaci nohejbalu jen samé plusy a pro lidi, kteří mají rádi nohejbal, je radost se na to dívat. Pokud můžu vůbec hodnotit, tak bych vyzdvihl Jirku Doubravu, který pro mne platí za dosud nejlepšího komentátora z řad nohejbalistů a to dlouhodobě. Herní úroveň finále byla vysoká. Skvěle odehráli své dvojice Kop s Rosenbergem. Řekl bych, že Pospíšilova trojice nehrála tak uvolněně jako vždy, možná také proto, že proti Chalupovi už musela tahat za záchranou brzdu. Přiznám se, že jsem nevěřil trojici Pavla Kopa v odvetách po prohraném singlu, ale zvládli to skvěle. Na vsetínské straně bych vyzdvihl Chalupu za první dvojici a celou sestavu Chalupovy trojice, která zvládla obě modřické trojice porazit. A samozřejmě Stupáka, který spolu s Brutovským rozhodl celé utkání v posledním zápase večera. Dalším rozhodujícím faktorem finále bylo podle mne koučování Patrika Peruna.
Na které tvé nohejbalové období nejraději vzpomínáš a proč?
Nemám konkrétní úsek nohejbalového období, na který bych vzpomínal nejraději. Nohejbal jsem hrál rád celou tu dobu. Vždy mne bavilo trénovat, hrát zápasy i účastnit se pozápasových sezení.
Jsi spíše klidný typ. Měl jsi v tomhle ohledu nějakého oblíbeného spoluhráče nebo parťáka? Nebo jsi to naopak potřeboval vyvážit a vyhovovalo ti hrát s pořádným hecířem?
Nemyslím, že bych byl zrovna klidný typ hráče a že bych měl vysloveně oblíbeného spoluhráče, to také ne. Důležité pro mne vždy bylo, aby nám to klapalo lidsky a potom to většinou šlo i herně, někdy s hecem, jindy v klidu a někdy vůbec :-) , ani v klidu, ani s hecem.
Když se řekne nohejbal, co, nebo která událost se ti vybaví jako první? Vím, že bude těžké vybírat, ale zkus to.
Nebude to těžká odpověď. Vždycky se mi vybaví turnaj dvojic, který bohužel málokdo ze současných hráčů absolvoval, protože tuším, že asi někdy na přelomu tisíciletí skončil s pádem Lokomotivy České Budějovice . Tím turnajem byl Budvar cup na Lokomotivě v Českých Budějovicích. Když si vzpomenu, jak jsem jako 14 letý žák pozoroval nohejbal v podání dvojic Bláha - Kubín, Fritz - Perutka, bratrů Suchých, Kalase s Dvořákem, bratrů Tirpáků. A pokud můžu dvě události, :-) tak tou druhou bude finále MS dvojic (24. minuta) Bláha, Tirpák proti bratrům Perunovým, ale ročník si nepamatuji. No a třetí jsou :-) turnajové zápasy trojice Vildy Ungermana s modřickou trojicí tvořenou Radimem Havránkem, Petrem Guldou a Frantou Kalasem v roce, kdy to modřické trojici neskutečně lepilo.
Čím jsi vlastně Vláďo v civilním povolání? Je právě rodina a povolání jeden z důvodu proč už tě není vidět na ligových kolbištích? Svými kvalitami a zkušenostmi by ses v ligové soutěži rozhodne neztratil.
Stejně jako Michal Nepodal jsem policistou, ale povolání mne nikdy nelimitovalo v souvislosti s nohejbalem, spíše naopak. Prioritou, která doposud poprvé přetlačila nohejbal, jsou moje dvě malé děti, kterým se snažím věnovat teď naplno, dokud jsou malé, protože pak už na to většinou bývá pozdě :-)
Děkujeme ti za tvůj čas i tvé odpovědi. Po letní pauze jsi nám znovu otevřel naši rubriku. A aby mohla pokračovat, potřebujeme znát jméno další osobnosti, o které by sis rad něco přečetl a něco se o ni dozvěděl.
Takže...? Chtěl bych tuto rubriku rozšířit o otázku na osobnost předávanou spolu se štafetou, pokud nebudeš proti. Napadá mne spoustu známých nohejbalistů i z okresní úrovně, ale nemohu jinak než předat štafetu nohejbalové ikoně, která byla nohejbalovým idolem nejen Radima Havránka, ale i mým. Tedy Karlu Bláhovi staršímu, kterého bych se chtěl zeptat: "Karle, trénoval jsi někdy speciálně blok? Nebo Ti to šlo samo? To nemohlo, vždyť jsi zablokoval tolik míčů, co by jiní blokaři nezablokovali ani za tři kariéry. Zkus se rozpovídat a dát návod dnešním žákům."
A my Vláďovo rozšíření rubriky o otázku moc rádi vítáme a rozhovor s blokařským bohem bude začínat právě jí. Díky!