Některé známe díky jejich umu na hřišti, někteří si naši pozornost vysloužili díky sympatickému vystupování mimo něj, o některých víme, že rádi kopnou zlomenou pod sebe, obstřelí blok, nebo nedají obraně šanci šlajzovanou patou, a o některých nevíme nic. Co dělají, čím se živí, jaký seriál si rádi před spaním pustí a jestli je pro ně vepřo knedlo zelo „prasárna za odměnu”, nebo dají přednost špagetám s kečupem? I proto zde máme projekt Humans of nohejbal, který by vám měl naše nohejbalisty více představit.
Když po Martinovi Müllerovi dostal slovo Vilém Ungerman, byli jsme všichni zvědaví, kam štafeta povede dál. Tipy se určitě různily. Jeho generace? Současná generace? Vildova volba nakonec byla naprosto přirozená, logická a především lidská. Protože kdo by byl Vilém Ungermann bez Honzy Hoška?
Honzo, proč Vilda předal štafetu právě tobě asi většina nohejbalistů tuší. Mohl bys to však přece jen shrnout a připomenout té mladší a mimopražské generaci? Jaký vztah vás s Vildou pojí?
Nohejbal jsem začal hrát ve 13 letech v Tatře Smíchov, ze které jsem záhy přestoupil do ZPA Košíře, kde jsem od 17 let hrál 1. ligu. S Vildou jsem se setkal právě v Košířích, kde jsme spolu začali hrát, a pak jsme společně hráli ještě v Admiře Kobylisy, Solidaritě Praha, Strakonicích a v reprezentaci. Myslím, že jsme si s Vildou sedli – jak lidsky, tak i herně, a proto jsme spolu dosáhli dobrých výsledků.
Ptali jsme se už Vildy, ale zajímá nás i tvůj názor. Mohl bys porovnat úroveň a herní styly tvého hráčského či trenérské období a současnosti?
Velmi složitá otázka. Úroveň singlu šla určitě nahoru, ve trojicích převládá spíše razance a tak trošku stereotyp, ve dvojicích si myslím, že více dvojic z mého hráčského období by se řadilo k favoritům MČR. Toto téma je na delší diskuzi.
Který tým v českých ligových soutěžích sleduješ, je ti sympatický a fandíš mu?
Dnes je v extralize pouze jeden pražský tým, a to Čakovice, ve kterých mám hodně kamarádů, a proto jim fandím. Líbí se mi, jak pracují s mládeží a jak je celý oddíl veden. A pak také samozřejmě sleduji oddíly, kde hrají kamarádi a bývalí spoluhráči.
Jsi ještě sám aktivním hráčem v nějaké pražské soutěži? Nebo si chodíš už jen tak občas kopnout?
Jsem na soupisce Sokola Košíře, ale v posledních sezonách jsem odehrál pouze pár zápasů. Spíše se věnuji jiným doplňkovým sportům a koníčkům.
Kdo z hráčů tvé generace ti svou hrou ulpívá v paměti a vždycky sis proti němu rád zahrál či ho jen sledoval? A kdo z té současné?
Těžká otázka, za celou dobu mé více než čtvrt století trvající kariéry jsem hrál proti spoustě výborných hráčů, je těžké jmenovat jednoho, ale protože jsem měl vždy rád univerzální hráče, tak z mé generace je to Josef Tirpák, Mirek Fritz, Jirka Dvořák. Z té současné Michal Plachý, bratři Kalousové.
Je nějaký turnaj, který si během roku nenecháš ujít? Ať už jako hráč, nebo i jako divák?
Hrozně rád jezdím v létě na osadní turnaje na Kocábu – Askalona, Dashwood, Maják. Přes zimu Poslední smeč a větší akce. V létě se snažím jako hráč, v zimě jako divák.
Děkujeme ti za tvůj čas, Honzo. A které nohejbalové osobnosti bys ty rád předal štafetu a něco se o něm dozvěděl?
Svoji štafetu bych rád předal Mirkovi Fritzovi.
Připomeňte si předchozí rozhovory.